Výrobce: První Českomoravská továrna na stroje , Vídeňské Nové Město, St.E.G. Vídeň
Charakteristika: 2´ B 1´ m4s
Rok výroby: 1901
Období provozu u ČSD: 1918 - 1949
Hmotnost (služební): 68,3 tun
Charakteristika: 2´ B 1´ m4s
Rok výroby: 1901
Období provozu u ČSD: 1918 - 1949
Hmotnost (služební): 68,3 tun
Popis
V letech 1901-1908 byly v lokomotivce První českomoravské továrně na stroje v Libni, Vídeňském N. Městě, a Spol. státní dráhy vyrobeny lokomotivy řady 108. Představovaly novou etapu ve výrobě rychlíkových lokomotiv, měli uspořádání dvojkolí 2´ B 1´. Impozantní vzhled zvýrazňoval mohutný blok parních válců, kola o velkém průměru krytá širokými blatníky a vkusné řešení budky strojvedoucího.
Kotel měl větší rozměry než kotle doposud vyráběných lokomotiv. Vhodnější uspořádání parního stroje s vysokotlakými válci uvnitř rámu a nízkotlakými válci s plochými šoupátky vně rámu umožnilo jednodušší podmínky pro údržbu a ošetřování pojezdu. Pohon vnitřních šoupátek byl odvozen od předstihových pák Heusingerova rozvodu. Neobvyklá byla délka roštu, 3270 mm. Původně byly pojišťovací záklopky na prvním prstenci kotle, toto řešení se však neosvědčilo. Definitivním řešením bylo umístění pojišťovacích ventilů nad osu spřaženého dvojkolí.
Jízdní vlastnosti těchto lokomotiv byly ve vyšších rychlostech překvapující. Při zkušebních jízdách dosahovaly rychlosti 140 km/h. V roce 1906 získala lokomotiva 108.22 z dodávky PČM v Libni na světové výstavě v Miláně "Grand premio". Kromě těchto lokomotiv došlo k dodávce 11 kusů pro Jižní dráhu, vyrobeny byly v letech 1903 až 1908 lokomotivkami ve Vídeňském Novém Městě a St.E.G. Jižní dráha jim přidělila čísla 211 až 221. Po zestátnění Jižní dráhy přešly do stavu Rakouských státních drah, které je v třicátých letech vyřadily.
Provozně byly lokomotivy řady 275.0 nasazovány v rychlíkové dopravě na tratích z Vídně do Prahy přes Č. Velenice, nebo z Vídně do Krakova.
V roce 1918 ČSD převzaly celkem 24 těchto lokomotiv, když lokomotiva 108.14 zůstala v Polsku pod označením Pf 11. Byly zařazeny do lokomotivního parku ČSD jako řada 275.0 inventárních čísel 01 až 24. Deponovány byly ve výtopnách Č. Budějovice a Praha-Nusle. V traťové službě je bylo možno vidět jezdit s rychlíky na tratích Praha-Brno a Praha-Cheb.
Dodávkami nových parních lokomotiv jejich význam poklesl, takže byly nasazovány na vozbu poštovních a novinových vlaků. Nejdéle se udržely na rychlíku Praha-Babiny (dnes Horažďovice předm.). Poslední z těchto lokomotiv ČSD vyřadily v roce 1949.
U lokomotiv se používaly tendry řad 516.0 a 517.0 - nejrozšířenější řady tendrů, vyráběné několika lokomotivkami v letech 1894 až 1921.
Kotel měl větší rozměry než kotle doposud vyráběných lokomotiv. Vhodnější uspořádání parního stroje s vysokotlakými válci uvnitř rámu a nízkotlakými válci s plochými šoupátky vně rámu umožnilo jednodušší podmínky pro údržbu a ošetřování pojezdu. Pohon vnitřních šoupátek byl odvozen od předstihových pák Heusingerova rozvodu. Neobvyklá byla délka roštu, 3270 mm. Původně byly pojišťovací záklopky na prvním prstenci kotle, toto řešení se však neosvědčilo. Definitivním řešením bylo umístění pojišťovacích ventilů nad osu spřaženého dvojkolí.
Jízdní vlastnosti těchto lokomotiv byly ve vyšších rychlostech překvapující. Při zkušebních jízdách dosahovaly rychlosti 140 km/h. V roce 1906 získala lokomotiva 108.22 z dodávky PČM v Libni na světové výstavě v Miláně "Grand premio". Kromě těchto lokomotiv došlo k dodávce 11 kusů pro Jižní dráhu, vyrobeny byly v letech 1903 až 1908 lokomotivkami ve Vídeňském Novém Městě a St.E.G. Jižní dráha jim přidělila čísla 211 až 221. Po zestátnění Jižní dráhy přešly do stavu Rakouských státních drah, které je v třicátých letech vyřadily.
Provozně byly lokomotivy řady 275.0 nasazovány v rychlíkové dopravě na tratích z Vídně do Prahy přes Č. Velenice, nebo z Vídně do Krakova.
V roce 1918 ČSD převzaly celkem 24 těchto lokomotiv, když lokomotiva 108.14 zůstala v Polsku pod označením Pf 11. Byly zařazeny do lokomotivního parku ČSD jako řada 275.0 inventárních čísel 01 až 24. Deponovány byly ve výtopnách Č. Budějovice a Praha-Nusle. V traťové službě je bylo možno vidět jezdit s rychlíky na tratích Praha-Brno a Praha-Cheb.
Dodávkami nových parních lokomotiv jejich význam poklesl, takže byly nasazovány na vozbu poštovních a novinových vlaků. Nejdéle se udržely na rychlíku Praha-Babiny (dnes Horažďovice předm.). Poslední z těchto lokomotiv ČSD vyřadily v roce 1949.
U lokomotiv se používaly tendry řad 516.0 a 517.0 - nejrozšířenější řady tendrů, vyráběné několika lokomotivkami v letech 1894 až 1921.
Technická data
| Počet lokomotiv provozovaných u ČSD [kus] | 24 | |
| Evidenční číslo | 01-16 | 17-24 |
| Uspořádání pojezdu (charakteristika) | 2´ B 1´ m4s | 2´ B 1´ m4s |
| Průměr hnacích dvojkolí [mm] | 2100 | 2100 |
| Nejvyšší povolená rychlost [km/h] | 100 | 100 |
| Služební hmotnost (doplněné mazivo, palivo a voda) [t] | 68,3 | 68,3 |
| Adhezní hmotnost [t] | 29,0 | 29,0 |
| Počet parních válců [kus] | 4 | 4 |
| Průměr parních válců [mm] | 2x600,2x350 | 2x600,2x350 |
| Výhřevná plocha celková [m2] | 227,5 | 217,7 |
| Výhřevná plocha topeniště [m2] | 16,6 | 16,46 |
| Výhřevná plocha přehřívače [m2] | - | - |
| Výhřevná plocha trubek [m2] | 210,9 | 201,28 |
| Plocha roštu [m2] | 3,53 | 3,53 |
| Počet trubek žárnic [kus] | 329 | 314 |
| Tlak páry v kotli [bar] | 15 | 15 |
| Druh rozvodu [typ] | Heusinger | Heusinger |
| Poloměr nejmenšího průjezdného oblouku [m] | 150 | 150 |
| Přibližný výkon [kW] | 910 | 910 |
| Zásoba vody a uhlí [m3] | - / - | - / - |
| Tendr [řada] | 517.0 | 517.0 |